Může povzbuzování skutečně zvýšit výkon?

V každém cvičení vždy vnímáme podněty a zpětnou vazbu z okolí. Dá se proto předpokládat, že nějaký vliv bude mít povzbuzování na každého. Tím však není zaručeno, že půjde o vliv pozitivní. Povzbuzování bude vždy lépe fungovat na lidi s nižší motivací, nasazením nebo svědomitostí. Proto bude zpravidla lépe fungovat u nesportovců nebo začátečníků, kteří mají všeobecně problém dosáhnout svého fyziologického maxima v důsledku nedostatku volního úsilí, neschopnosti překonat pocity únavy, bolesti a nedostatku vnitřní motivace [2]. Oproti tomu zkušený sportovec má již vyvinutou značnou toleranci k těmto pocitům a je schopen nastavit volní úsilí tak, aby dosáhl svého maxima. Z těchto důvodů lze očekávat menší pozitivní vliv na jeho výkon. Jiná studie [3] přináší možné zajímavé vysvětlení, proč se v některých měřeních v minulosti u zkušených atletů neprokázal žádný vliv nebo dokonce došlo k negativnímu vlivu povzbuzováním. Na 83 vrcholových sportovcích, kteří byli rozděleni do skupin podle míry svědomitosti se ukázalo, že zatímco u sportovců, kteří jsou méně svědomití došlo k nárůstu maximální volní kontrakce trojhlavého svalu lýtkového o 9,72 %, u skupiny se svědomitými sportovci naopak došlo k poklesu o 2,47 %. Svědomití lidé totiž mohou pociťovat vetší tlak okolností a pocity "úzkosti", je-li na ně kladeno očekávání nebo mají-li před sebou jasný cíl výkonu [4]. Výraznou roli tedy při rozhodování, zda svého svěřence nebo kamaráda povzbuzovat, nehraje pouze výkonnostní úroveň nebo zkušenost se sportem, ale také individuální vlastnosti dané osoby. V některých případech může být méně i více. Zajímavé také je, že povzbuzování zpravidla méně ovlivňuje ženy než muže. U sportovců a žen je všeobecně větší úroveň vnitřní motivace, tedy skutečného zájmu, radosti ze sportu, osobní výzvy, seberealizace aj., než u nesportovců a mužů, kde se častěji vyskytují motivy vnější motivace jako je vidina odměny nebo změny sociálního statusu [5,6].

Jak přistupovat k povzbuzování?

Jak by mělo správné povzbuzování vypadat? Znova zde bude platit pravidlo individuality, ale pro inspiraci se můžeme podívat jaké procedury byly použity v některých výše zmíněných studiích. Při testovaní sedmi různých druhů motivace se ukázaly jako efektivní ty přístupy, které byly založeny na emocích, naopak motivační stimuly založené na kognitivních procesech měli pouze malý vliv nebo dokonce žádný. Jako příklad motivace založené na emocích můžeme vzít třeba systém odměn a sankcí [7], ale samozřejmě způsobů, jak působit na lidské emoce je nepřeberné množství. Při testování maximální síly bicepsu a maximální volní kontrakce lýtkového svalu (viz výše) byly použity hlasité povely. Například v případě testování maximální kontrakce se jednalo o 10 s trvající nahrávku opakující "push, push, push". V obou případech se ukázal nárůst výkonosti. Proto bych se i já přikláněl spíše k jednoduchým povelům během provádění série, než ke zdlouhavým proslovům, které najdou své využití předně ve zpětné vazbě, kterou sportovci podáte v čase, kdy přímo nevykonává aktivitu (např. po sérii, mezi cviky nebo zhodnocení po tréninku).

Rozhodně se tedy nebojte své svěřence nebo kamarády z posilovny, klubu či týmu povzbudit. Může se jednat o velmi jednoduchý prostředek pro zkvalitnění tréninkového procesu a zlepšení případného sportovního výkonu. Paradoxem může být, že zatímco zkušení sportovci jsou zvyklí se navzájem podpořit, přestože se u nich dá předpokládat výrazně nižší efekt povzbuzení, tak začátečníci a méně zkušení sportovci si cvičí někde v koutě, aby je nikdo moc neviděl a nepozoroval. Právě těmto sportovcům však pořádné povzbuzení během výkonu může pomoci nejvíce, proto na to z pozice zkušených trenérů a sportovců nezapomínejte.

Mgr. Petr Vajda

[1] McNair, P.J. Verbal encouragement: Effects on maximum effort voluntary muscle action (1996) British Journal of Sports Medicine, 30 (3), pp. 243-245.

[2] Karaba-Jakovljević, D., Popadić-Gaćesa, J., Grujić, N., Barak, O., Drapsin, M.Motivation and motoric tests in sports. (2007) Medicinski pregled, 60 (5-6), pp. 231-236.

[3] Binboǧa, E., Tok, S., Catikkas, F., Guven, S., Dane, S. The effects of verbal encouragement and conscientiousness on maximal voluntary contraction of the triceps surae muscle in elite athletes (2013) Journal of Sports Sciences, 31 (9), pp. 982-988.

[4] Cianci, A. M., Klein, H. J., & Seijts, G. H. The effect of negative feedback on tension and subsequent performance: The main and interactive effects of goal content and conscientiousness. (2010) Journal of Applied Psychology, 95, pp. 618-630.

[5] Vallerand RJ, Reid G. On the relative effects of positive and negative verbal feedback on males' and females' intrinsic motivation. (1988) Can J Beh Sci.; 20(3): pp. 239-250.

[6] Amorose A, Horn T. Intrinsic motivation: Relationships with collegiate athletes' gender, scholarship status, and perceptions of their coaches' behavior. (2000) J Sport Exerc Psychol.;22(1): pp. 63-84.

[7] Geron E, Inbar O. Motivation and anaerobic performance (1980), In: Simri U, ed. In art and science of coaching. Netanya, Istrael: Wingate Institute; pp. 107-17